Jarní měsíce byly pro žáky tříd I.A a I.B plné objevování, zážitků a učení mimo školní lavice. V rámci inovativní výuky se děti vydaly za poznáním do přírody, mezi zvířata i na cestu vlakem a autobusem. Každá aktivita jim přinesla nejen nové vědomosti, ale také cenné zkušenosti a radost z poznávání.
První místem, kde se děti vydaly, byla klubovna místního sdružení zahrádkářů. Děti si povídaly o významu jarního setí a sázení, poznávaly práci zahrádkářů a dozvěděly se, co všechno rostliny potřebují ke svému růstu. Poté si každý žák vlastnoručně zasel obilí a svůj květináč ozdobil originální kresbou. Domů si tak odnášel nejen malý kousek přírody, ale i pocit z dobře vykonané práce.
Další část výuky proběhla pod širým nebem ve Šporovnickém parku. Přírodní prostředí se na chvíli proměnilo ve venkovní učebnu, kde se děti učily, pozorovaly okolní svět a zároveň si užily pohybové a sportovní aktivity. Spojení vzdělávání s pobytem na čerstvém vzduchu přineslo dětem mnoho energie i nových podnětů.
Velkým zážitkem byla také návštěva zoologické zahrady s edukačním programem s názvem Co to šustí v lese. Žáci se poutavou formou seznámili se životem lesních obyvatel a dozvěděli se řadu zajímavostí o zajíci a výru. Díky názorným ukázkám a aktivitám si mohli lépe představit, jak tato zvířata žijí a jak důležitou roli mají v přírodě.
Zakončením celé série akcí byla výprava do Opavy. Děti cestovaly autobusem i vlakem, a mohly si tak vyzkoušet skutečné cestování se vším, co k němu patří. Během cesty i pobytu ve městě si upevňovaly zásady bezpečného chování, ohleduplnosti a slušného vystupování na veřejnosti. Ve Slezském zemském muzeu na ně čekala nejen zajímavá prohlídka expozic, ale také edukační program Pobytové znaky vlků, medvědů, jelenů a dalších zvířat, během kterého se učily rozpoznávat stopy a další známky přítomnosti lesních živočichů.
Všechny uskutečněné aktivity ukázaly, že učení může být dobrodružstvím plným objevů. Děti získaly nové znalosti, rozvíjely své dovednosti a především si odnesly mnoho krásných zážitků, na které budou ještě dlouho vzpomínat.
Radana Lakomá